Zkracuje nebo nezkracuje koronavirus život?
U rozhovorů s odborníky obvykle předpokládáme správnost jejich argumentace, zvláště když jde o naše životy. Ukazuje se, že tomu tak být nemusí.
Rozhovor Tomáše Perglera s viroložkou Hanou Zelenou publikovaný na Seznamu obsahuje řadu alternativních pohledů na problematiku koronaviru a jeho testování. Na úrovni klasické dezinformace je však jeho závěr, kdy padne velmi citlivá otázka: Stojíte si stále za závěrem, že covid-19 „nezkracuje život a věk úmrtí covid pozitivních osob v podstatě jen odráží obvyklý věk dožití v ČR“?
Zde viroložka navazuje na svoje předchozí tvrzení a odpovídá: "Toto platí stále. Průměrný věk zemřelých v souvislosti se SARS-CoV-2 podle dat zveřejněných na webu Ministerstva zdravotnictví ČR byl v červenci 76 let u mužů a 81 let u žen. Ani ke konci září se průměrný věk zemřelých s koronavirem nezměnil a úplně stejný je i průměrný věk všech zemřelých mužů a žen v ČR v uplynulých dvou letech. Opravdu by mě zajímalo, jak si to vysvětlit. Podle prohlášení některých lékařů na covid umírají lidé, kteří by mohli žít ještě dalších 10 či 20 let. Proč se to tedy neprojevuje ve statistikách"?
Potud citace. Paní doktorka tvrdí, že nezkracuje, ale její argumentace je zcela mimo logiku věci. Odpověď na její otázku, proč se to neprojevuje ve statistikách je, že zmíněná statistika s tím nemá nic společného, míchá hrušky s jablky.
Ptáme se tedy, zdali s koronavirem umírají lidé celkově dříve, než by umírali ve světě bez koronaviru. Ukážeme si, že může umírat o například 10 procent více lidí v následujících říjnových nebo listopadových týdnech oproti minulým létům, a budou to lidé, kteří by jinak ve světě bez koronaviru zemřeli až v následujících 5, 10 nebo i 20 letech, a přesto se aktuální průměrný věk zemřelých nezmění.
Za tím účelem si udělejme myšlenkový experiment. Žijeme ve světě bez koronaviru a předpokládejme, že každý týden zemře zhruba 2300 lidí, což zhruba odpovídá dlouhodobému průměru zemřelých v české populaci za 1 týden.
Předpokládejme dále, že do hry vstoupí koranovirus a během týdne zemře navíc 100 mužů ve věku 66 let a 100 mužů ve věku 86 let, tedy zhruba o deset procent navíc. Zemře tedy ne 2300 lidí, ale 2500 lidi, o 200 lidí více než by zemřelo ve světě bez koronaviru a o 200 více než v předchozích letech. Pro úplnost dodávám, že tito lidé nemusí být jediní, kteří zemřeli s koronavirem, těch mohlo být více, toto jsou ti, co by nezemřeli, pokud by nebyl koranovirus. Podívejme se, jak vypadá průměrný věk zemřelých. Předpokládali jsme, že statistika zemřelých 2300 osob odpovídala běžné statistice, tj u mužů 76 let. No a ti zemřelí muži navíc s koronavirem zemřeli v také průměrném věku 76 let, tj na statistice zemřelých se nic neměnilo. Muži budou nadále umírat podle statistiky průměrně ve věku 76 let, dokonce i ti co zemřeli na koronavirus. A přesto budeme mít o 200 mrtvých více. První závěr je, aktuální průměrný věk zemřelých a průměrný věk mrtvých na koronavirus tedy vůbec nemusí souviset s navýšením počtu aktuálně zemřelých. Použitá argumentace v rozhovoru není vůbec relevantní.
Pokračujme ale v našem myšlenkovém experimentu a předpokládejme, že v následujících letech se nezmění kvalita lékařské péče ani životní standard, koronavirus zázračně zmizí a lidé budou umírat, tak jako dříve. Pouze nezemře těch 200, kteří zemřeli předčasně v nějakém říjnovém nebo listopadovém týdnu roku 2020 na koronavirus. Předpokládejme, že těmto lidem sudičky vyměřili smrt ve světě bez koronaviru v roce 2030, koronavirus jim zkrátil život o 10 let. Jak potom bude vypadat statistika toho týdne v roce 2030, kdy měli původně zemřít. Nezemře 2300 osob, ale pouze 2100 osob. A jaký bude průměrný věk zemřelých? Našim obětem koronaviru by bylo z poloviny 66+10=76 a z druhé poloviny 86+10=96 let, jejich průměrný věk by byl 86 let. Bude nám ve statistice, kde průměrný věk úmrtí je 76 let, chybět 200 lidi s průměrným věkem 86 let. Průměrný věk tedy poklesne, nebude 76, ale bude menší. Událost s koronavirem se tedy ve statistikách, za popsaných podmínek, projeví až o deset let později snížením průměrného věku zemřelých.
Za předpokladu, že bychom upravili podmínky modelu, mohli bychom ukázat, že aktuální průměrný věk zemřelých i při nárůstu zemřelých se může zvýšit (pokud zemřou pouze starší lidé), nebo naopak snížit (pokud virus bude více postihovat pouze mladší). Samozřejmě pokaždé se to zkoriguje v průměrech dalších let. Pro objasnění nesrovnalosti z rozhovoru jsem zvolil podmínky, které nastínila paní doktorka ve svém příspěvku. Ukázali jsme tak, že aktuální průměrný věk zemřelých nemá žádnou vypovídací hodnotu o zkrácení života pacientů v důsledku epidemie koronaviru.
Mediální zpravodajství může být ideologicky podbarvené, toho se lze těžko zbavit a čtenář by si to měl umět vyhodnotit. Pokud je to ale hlas odborníka neměl by obsahovat věcné chyby. A to by měla být i zodpovědnost redakční úpravy. Správnost, obzvláště u tak citlivého tématu, by měla mít přednost přes honbu za aktualitami. V tom zpravodajství na seznamu selhává a přispívá tak aktivně jednak k prohloubení krize způsobené epidemií, ale celkově zhoršuje politickou stabilitu v zemi.
Odkaz na původní rozhovor:
Jiří Měska
Můžou USA ještě zastavit nástup Číny?
Zajímá nás, jak to vidí v těsném sousedství Číny, v jihovýchodní Asii. Tuto otázku klade americký novinář Steve Clemons, redaktor stanice Aljazeera, v rozhovoru s Kishorem Mahbubanamim ze Singapuru.
Jiří Měska
Co nám říkají stromy
Na první dubnový víkend jsme měli naplánovánu výpravu z Nového Boru na Nordcap, nejsevernější bod Čech, cestu do Zadní země rozprostřené až za věncem hor vytyčujících Českou kotlinu, země, která svým rázem připomíná odkaz Sudet.
Jiří Měska
Kam směřuje čínská civilizace
Singapur aspiruje na pozici New Yorku 21. století. Proto není od věci si poslechnout, jak vidí vzestup Číny diplomat, politolog a autor několika bestsellerů Kishore Mahbubani žijící v Singapuru.
Jiří Měska
Trojjediné daňové přiznání po dvacáté deváté
O slabinách digitalizace Českého státu. Kterak Jeff Bezos na počátku 21. století dokázal ukočírovat rozvoj svého tehdy rychle rostoucího Amazonu.
Jiří Měska
Jaká je přesnost údajů ministerstva zdravotnictví vedená o úmrtí s/na Covid-19?
MZ vede statistiku úmrtí na Covid-19 od března roku 2020, s těmito čísly jsme denně konfrontováni v médiích. Jak tato čísla korespondují s informacemi o úmrtích podle matrik? Proč jsou údaje podle matrik skoro o 50% vyšší?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Poslanci mají jednat o zákoníku práce, ANO chce zabránit výpovědi bez důvodu
Přímý přenos Poslanci mají začít projednávat úpravu zvyšování minimální mzdy. Novela zákoníku práce předpokládá...
V Polsku zatkli šestnáctiletého mladíka kvůli útoku na varšavskou synagogu
Polská policie zadržela šestnáctiletého mladíka, kterého podezírá z útoku na synagogu Nožykowých ve...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Jestli Rusko prolomí frontu, můžeme na Ukrajinu vyslat vojáky, zopakoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek...
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 587x